POTVRZENÁ ÚČAST 2023   

Zprávy

Hrdá jsem pokaždé, když mi předpověď vyjde na 100 % // Humans of NATO Days

22.01.2023, 09:00

Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil AČR není možné organizovat bez spousty lidí. Někteří ji dlouhé týdny a měsíce, připravují, někteří se zapojují do finálních příprav a další mohou návštěvníci vidět u statických či v dynamických ukázkách. V sérii #HumansofNATODays chceme představit zástupci různých složek a účastníků akce, jejíž nedílnou součástí je i předpověď počasí.

Mjr. Veronika Kolíbalová Krausová slouží u Velitelství pozemních sil jako meteoroložka. Na loňských Dnech NATO v Ostravě & Dnech Vzdušných sil jsme ji potkávali každé ráno i večer, kdy nám sdělovala, jaké počasí můžeme v nejbližších hodinách očekávat, což je zásadní pro plánování programu, především letových ukázek. A tak jsme ji trochu vyzpovídali. Proč právě meteorologie nebo čím se liší od rosniček v televizi? 

Jaká cesta vede k pozici vojenského meteorologa? 
V mém případě přes vojenskou vysokou školu v Brně, obor meteorologické zabezpečení na Fakultě vojenských technologií. Na stávající pozici jsem se dostala po patnácti letech v AČR, kdy jsem prošla jednotlivými funkcemi. Začínala jsem na pozici meteorologa-synoptika u letecké základny v Náměšti. Poté jsem se přes Velitelství společných sil a Odbor zpravodajského zabezpečení v Olomouci dostala na Odbor hydrometeorologie Vojenského geografického hydrometeorologického úřadu v Praze. Tam jsem z počátku pracovala jako zástupce vedoucího odboru hydrometeorologie a potom jsem sloužila jako člen stálé směny hydrometeorologického zabezpečení. 

Co vás vedlo k tomu stát se meteoroložkou? 
Můj děda byl voják, sloužil na letecké základně ve Kbelích a na letecké základně v Náměšti. Vojanda byla i moje babička, která dělala planžetistku, takže mě fascinovalo letectví a jejich příběhy ze služby. Chtěla jsem proto jít na řízení letového provozu. Ale když jsem dělala přijímací zkoušky na Vojenskou akademii v Brně, tak se tento obor neotvíral. Nejblíže letectví bylo tedy meteorologické zabezpečení a rozhodně té volby nelituji. 

Co vás na práci meteorologa nejvíce baví? 
Baví mě ta různorodost, při letecké meteorologii mě baví práce s lidmi, komunikace s piloty. Baví mně, jak se počasí vyvíjí. Meteorologie je neskutečně zajímavý obor. Studium atmosféry poskytuje spoustu možností, celý ten systém fungování atmosféry mě fascinuje už roky. Bohužel nemám tolik času, abych se této práci věnovala na hlubší vědecké úrovni. 

Na pozici, kterou nyní zastávám, už jsem spíš manažer odbornosti. Ve své funkci pracuji nejen s lidmi, ale starám se o systém hydrometeorologického zabezpečení jako celek, využití a stav techniky, její servis, dodržování předpisů, implementaci jednotlivých nařízení, nových předpisů vycházejících z dokumentů Světové meteorologické organizace nebo organizace ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví). 

V čem spočívá práce meteorologa? Máte nějaké speciální vybavení?
Meteorologové měří, zaznamenávají a predikují (určují pravděpodobnost) výskyt meteorologických jevů v atmosféře. Je v tom určitý adrenalin, protože se neustále pohybujeme na rozmezí pravděpodobnosti a skutečnosti – dobře víme, jak bylo, a vždy je otázkou, jak bude. Atmosféra a počasí se neustále vyvíjí a mění. 

Nyní jsou základem předpovědí počasí numerické modely, a pro ty je základem měření aktuálních stavů atmosféry (teplota, tlak, vlhkost, směr rychlost větru). Mezi speciální techniku u pozemních sil patří mobilní hydrometeorologické stanice Oblak a Blesk u 53. pluku průzkumu a elektronického boje. U 13. dělostřeleckého pluku máme mobilní prostředek pro radiosondážní měření, takzvané „Podteo“, které jste mohli vidět i na Dnech NATO v rámci statické ukázky. Dále 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany disponuje speciálními soupravami pro měření atmosféry Vaisala.

Čím se liší práce klasického a vojenského meteorologa?
Rozdíl mezi vojenskou a civilní meteorologií je značný. U civilních meteorologů jsou většinou zaměstnáni absolventi matematickofyzikální fakulty a jejich práce je více exaktní, pracují více s numerickými modely, matematikou, fyzikou, jsou zaměřeni více vědecky. 

My jako vojáci jsme flexibilnější, většinou se nesoustředíme jen na jeden obor meteorologie (synoptická meteorologie, klimatologie, numerické modelování, aeorologie), svým způsobem jsme „multifunkční“. Jsme schopni vyjíždět do polních podmínek a dělat předpovědi pro velitele a štáby jednotlivých druhů vojsk, do toho zabezpečovat letectvo a dělostřelectvo. Musíme si poradit s technikou, se spojením a hlavně se musíme co nejrychleji adaptovat na změnu podmínek. Když například sloužím směnu na letišti v Náměšti, zároveň připravuji týdenní předpověď pro velitele pozemních sil zaměřenou na vliv hydrometeorologických podmínek na činnost vojsk a další týden předpovídám počasí na cvičení na Libavé.

Myslím, že náš záběr je mnohem širší než u civilních meteorologů v rámci ČHMÚ. Oni zase mají výhodu v tom, že se mohou zaměřit na jeden obor meteorologie a tomu se věnovat hlouběji. 

Jak daleko do budoucnosti dokážete predikovat počasí? 
Snažíme se na 3-4 dny dopředu, úspěšnost těchto střednědobých předpovědí máme kolem 90 až 95 %. Pak děláme výhledy až na 7 dní, ale úspěšnost předpovědi s každým dalším dnem klesá. Počasí se neustále vyvíjí, takže úspěšnost vícedenních předpovědí nikdy nebude taková, jakou bychom si představovali, tedy 100 %. Možnosti tvorby předpovědí takové nejsou. 

Jaký je zájem o práci vojenského meteorologa? Co musí člověk splňovat, aby se mohl na tuto pozici dostat? 
Vojenských meteorologů je několik úrovní. Máme vojenské letecké meteorology-pozorovatele, meteorology-synoptiky, kteří předpovídají počasí, a pak meteorology-aerology, kteří jsou většinou u pozemních útvarů. Na každou takovou pozici musí člověk splňovat něco jiného. U meteorologů-aerologů a pozorovatelů stačí středoškolské vzdělání. Zájemce pak ale posíláme na meteorologické kurzy v rámci našeho vojenského vzdělávání a zhruba do roka jsou schopni tuto práci vykonávat. 

Pokud chcete počasí předpovídat, musíte mít vysokoškolské vzdělání, pro které máme speciální obor na Katedře vojenské geografie a meteorologie na Univerzitě obrany v Brně, odkud k nám přichází noví meteorologové-synoptici. 

Zájem v posledních letech bohužel není takový, jaký bychom si představovali. V tomto oboru se výrazně prosazují ženy, je nás skoro 50 %. Někdy to ale může způsobovat problémy, když vyjíždíme do zahraničních operací nebo na polní výcvik, protože při práci s technikou platí pro ženy určitá omezení. 

V posledních letech se nám osvědčilo, že přijímáme i studenty nebo absolventy oborů geografie a geoinformatiky z civilních škol, kteří mají základy meteorologie a klimatologie. Vysíláme je pak do odborných kurzů. Za poslední roky máme s těmito civilními studenty velice dobré zkušenosti. 

Máte zkušenost i se zahraničními misemi? 
V roce 2010 jsem byla jako meteoroložka s vrtulníkovou jednotkou v Afghánistánu. Počasí v Afghánistánu je úplně jiné než v České republice. Musím říct, že se tam předpovídalo mnohem snadněji, není tam tolik vegetace a vodních ploch. Počasí tam celkově bylo čitelnější a předpovědi nám vycházeli velmi dobře. Samozřejmě to bylo zajímavé i tím, v jaké pozici, respektive situaci jsme se tam vyskytovali. Pro mě jako pro vojáka to byla velmi cenná zkušenost. 

Je nějaký moment ve vaší kariéře, na který jste nejvíce hrdá?
Hrdá jsem pokaždé, když mi předpověď vyjde na 100 %. A také na to, že jsem na té pozici, na které jsem a že mě práce ještě pořád baví a naplňuje. 
 

Partneři

SPECIÁLNÍ PARTNER
HLAVNÍ PARTNER
HLAVNÍ PRODUKTOVÝ PARTNER
OFICIÁLNÍ TECHNICKÁ PODPORA
Audiopro